Seriál: Korejští prezidenti, díl pátý

28/08/2021

Čon Tuhwan (v úřadu 27. srpna 1980 - 24. února 1988)

Fenomén odpuštění má v Koreji přísná pravidla. Aby mohlo být odpuštěno, musí se provinilec, doznat ke spáchaným činům a přijmout za ně odpovědnost. To prezident Čon odmítá. Jeho žena jej dokonce nazvala otcem korejské demokracie.

Fakta jsou neúprosná. Čon Tuhwan byl jedním z těch, kdo byli pověřeni vyšetřováním atentátu na prezidenta Pak Čonghuiho a stojí i za vyhlášením stanného práva. Dal podnět ke vzniku Hanahwe, spolku spolužáků z vojenské akademie, jehož členové po desetiletí vládli (a pravděpodobně částečně vládnou) Koreji. Čonovi pomohli 12. 12. 1979 provést vojenský převrat, při němž obsadil hlavní město a armáda fakticky převzala moc.


14. dubna 1980 se nechal jmenovat do funkce ředitele zpravodajské služby KCIA, čímž začala jeho kontrola země.

V březnu 1980 začali lidé demonstrovat za demokracii. Demonstrovalo se všude, nejznámější byly protesty v Kwangdžu. Z pohledu Čecha připomínala situace rok 1989. Čon ji vyhodnotil jako nezvladatelnou, kontrolovanou severokorejskými agenty a podle všeho ji takto prezentoval Američanům. S jejich vědomím vyhlásil 17. května 1980 opět stanné právo a byl to zřejmě on, kdo o den později nařídil do civilistů v Kwangdžu střílet. Podle oficiálních zdrojů zemřelo dvě stě lidí, neoficiální data hovoří nejméně o čtyřnásobku.

Na otázku svých synů a dcer, jak mohl povstání v Kwangdžu potlačit tak krutě, odpověděl, že i on se stal obětí doby. Pravdou je, že historie neprokázala, kdo tehdy vydal rozkaz ke střelbě.

Čon se stal prezidentem 1. září 1980. Striktně se distancoval od diktátora Pak Čonghuiho. Přesto používal jím vyzkoušené prostředky vládnutí a pokračoval i v jeho ekonomické a zahraniční politice. Svoji zemi i její spojence držel v poslušnosti opakovanými varováními o hrozbě ze Severu. Již před svým jmenováním do funkce prezidenta nechal v srpnu zřídit převýchovný tábor Samčchung, jehož posláním bylo převychovat násilníky, pašeráky, drogové dealery či podvodníky. Bez řádných soudních procesů se zde od prvních měsíců Čonovy vlády ocitlo přes šedesát tisíc lidí, především jeho odpůrců. Vládl tak tvrdě, jak podle něj vyžadovala studená válka.

Neprodloužil své sedmileté funkční období, na úřad prezidenta znovu nekandidoval. Za svého nástupce určil přítele No Tcheua, to však vzbudilo odpor lidí. Noovi se situaci podařilo uklidnit slibem, že provede demokratické reformy a uspořádá první skutečně svobodné volby v historii země. Slib dodržel a volby vyhrál.

26. srpna 1996 byl Čon Tuhwan odsouzen k trestu smrti za korupci a vraždu. Jeho případ měl, jak se proslýchá, pomoci zastřít korupční aféru tehdejšího prezidenta Kim Jongsama. Trest mu byl zmírněn, ve vězení nakonec strávil pouze rok.

Co dobrého o bývalém prezidentovi napsat? Svému nástupci předal ekonomicky silnou, stabilizovanou zemi, která byla de facto připravena na olympiádu v roce 1988. Nad svými skutky meditoval řadu let v buddhistickém klášteře. Později se pokusil zachytit své vzpomínky do pamětí. Vyšly třikrát, soud je však pokaždé zakázal, bývalý prezident měl opravit třicet tři nepravdy, které obsahovaly, což neudělal. Paměti pokaždé vydal znovu a oběti z Kwangdžu v nich opakovaně dehonestoval.

9. srpna letošního roku jej v této souvislosti vyslechl soud v Kwangdžu. Nemocný a věkem sešlý bývalý prezident však odpověděl jen na několik málo otázek a po dvaceti pěti minutách soudní síň opustil. Podle deníku Čungang ilbo ze 21. srpna je nyní hospitalizován. Má mnohočetný myelom, typ rakoviny buněk krevní plazmy. O jeho zdravotním stavu se od té doby nic dalšího nedozvídáme. Ke svým zločinům se dozná jen těžko. Budou mu moci Korejci někdy odpustit?

Zdroj: Český rozhlas, Korea Times, Youtube, Wikipedia