Seriál: Korea a její prezidenti, Kim Tedžung

Kim Tedžung, v úřadu od 25. února 1998 do 25. února 2003

Podle Komenského je politika schopnost uspořádat lidskou společnost tak, aby si činorodě založení lidé nepřekáželi, nýbrž aby si vzájemně pomáhali. Pátého ledna 1998, ještě před nástupem Kim Tedžunga do úřadu, byla v Koreji spuštěna kampaň "Shromážděme zlato". Činorodí lidé v ní pomáhali státu zaplatit dluh u Mezinárodního měnového fondu. Na záchranu ekonomiky své vlasti věnovalo 314 515 korejských domácností 227 tun zlata. Korea svou pohledávku uhradila v srpnu 2001, tři roky před její splatností.

Zdálo se, že Kim Tedžung bude vysněným prezidentem. Zemi se pod jeho vedením podařilo restartovat ekonomický růst. Díky Sluneční politice roztály ledy mezi Severem a Jihem natolik, že se v roce 2000 mohlo uskutečnit první setkání nejvyšších představitelů rozdělené Koreje po ukončení korejské války, za což prezidentovi svět ještě téhož roku udělil Nobelovu cenu za mír. Později se však ukázala odvrácená tvář summitu. Aby k němu došlo, musel Jih Sever uplatit. Pchjongjang si přišel na půl miliardy amerických dolarů. Sluneční paprsky hřejí, zároveň však oslepují. Kim Tedžung nad Severní Koreou do konce života zavíraloči. Bagatelizoval nebo popíral nedodržování lidských práv a režim idealizoval.

Pověst si pošramotil zapojením do tzv. Kožešinového skandálu, který vypukl v květnu 1999. Tehdy vyšlo najevo, jak politická elita utrácí úplatky, získané od bohatých podnikatelů. Manželky vysoce postavených mužů nakupovaly doslova o závod šperky a drahé oblečení, to vše krylo prezidentovi přímo podřízené nejvyšší státní zastupitelství..

Kim Tedžung se narodil 6. ledna 1924 v provincii Čolla.

Profesionálním politikem se stal v roce 1954. Kritizoval nedemokratické režimy prezidentů Pak Čonghiho i Čon Tuhwana. Byl vynikajícím řečníkem, čímž si získal jak oddané příznivce, tak zarputilé nepřátele, kteří mu usilovali o život.

V roce 1971 se stal účastníkem vážné dopravní nehody, považované za pokus o atentát. Do Kimova automobilu najelo nákladní auto, vyvázl s těžkým zraněním, následkem čehož do konce života kulhal. O dva roky později jej v Tokiu unesla jihokorejská tajná policie. Byla to reakce na jeho kritiku nedemokratické Pakovy ústavy Jusin. Vyvázl jen díky tomu, že únosce sledovalo japonské armádní letadlo a zasáhlo proti nim. Kim Tedžung se vrátil do Koreje, kde mu však zakázali politickou činnost. Opakovaně byl vězněn, pro Amnesty International byl vězněm svědomí. V roce 1979 se na rok do politiky vrátil, byl obviněn z podněcování povstání v Kwangdžu, za což jej Čon Tuhwanův režim odsoudil k trestu smrti. Jako katolíka se jej zastal sám papež Jan Pavel II, trest mu byl zmírněn na vyhnanství. Uchýlil se do USA.

Na úřad prezidenta kandidoval Kim Tedžung po svém návratu nejprve v roce 1987, 1992 a úspěšně v roce 1997.

Zemřel 18. srpna 2009

Zdroj: Wikipedia, Hanguk ilbo