Čche Kjuha (26. 10 1979 - 16. 8. 1980)

Předkové čtvrtého prezidenta Koreje pocházeli z rodiny jangbanů, respektive literátů, sám Čche byl vysoce vzdělaný intelektuál a diplomat britského typu. Za Pak Čonghuiovy vlády zastával nejprve funkci ministra zahraničí (1964 - 1967) a poté úřad premiéra (1975 - 1979). Prezidentem se stal 26. října 1979 podle článku 48 ústavy, kdy na něj pPřešly pravomoci zavražděného diktátora. V zemi tehdy vládl chaos a nepokoje a lidé žádali svobodné prezidentské volby. Ty Čche vyhlásil a byl jediným, kdo v nich kandidoval. Voličům slíbil mj. revizi autoritativní ústavy Jusin. Prezidentem se stal 6. prosince 1979. Šest dní na to provedl generálmajor Čon Tuhwan převrat. S pomocí povstaleckých armádních jednotek vtrhl do Soulu, obsadil ministerstvo obrany a armádní velitelství, čímž de facto převzal veškerou vojenskou moc v zemi. Pravou rukou mu při tom byl spolužák z vojenské akademie No Tcheu.

Poté nabraly události rychlý spád. V dubnu prezident Čche jmenoval Čona ředitelem KCIA. Tím Čon převzal i faktickou moc v zemi a již květnu vyhlásil stanné právo. Lidé na to reagovali protesty, které Čon nechal krvavě potlačit. Obzvláště krutý byl zásah proti nepokojům v Kwangdžu (18. 5.).

16. srpna 1980 prezident Čche rezignoval. Poté žil stranou veškerého společenského dění. Zemřel v roce 2006, bylo mu osmdesát sedm let.

Zdroj: Wikipedia, Čungang ilbo